Moji koňští učitelé
Bez koní by to nešlo, koně mě učí nejvíce. Setkala jsem se s koňmi, kteří ve mě zanechali mnoho vzpomínek, ale také zkušeností. Napíši jich jen pár, o tyto jsem se starala delší dobu a mnohému mě naučili. Pokud bych měla jmenovat svého největšího učitele (trenéra) bude to kůň.
Dela (Český teplokrevník): S touto klisnou jsem prožila krásné chvíle svého dětství, předala mi mnoho zkušeností v terénu i na jízdárně, učila jsem se s ní první skoky. Byla mým zkušeným a ochotným průvodcem v samostatných začátcích.
Foto: Marcela Doležalová
|
Ganiz (podílový Achal-teke): Ukázal mi pár kroků z důvěry ke koni, komunikace a jemnosti. Také, že nestačí pracovat s hlavou, ale je většinou nutné pracovat i s tělem koně, aby pracoval správně. Učila jsem se od něj první práci ve volnosti i v náročném terénu.
|
Jitske (Fríský kůň): Lea mi dala do života mnoho, důvěru, lásku. Pochopila jsem, že vztah je ve dvojici ten nejdůležitější, najít spolu krásné chvíle, užít si je. Teď a tady. A bez dobré komunikace to nelze, snažit se pro to něco dělat a pak jde vše. Zažila jsem s ní mnoho nezapomenutelných chvil. Učila jsem se s ní první drezúrní práci, jak pracovat s koněm v terénu jako na jízdárně, jak koně jemně vést. Učila jsem se od ní práci ve volnosti, ježdění bez sedla. Naše společné poprvé bylo při zapřahání, cirkusových tricích nebo při vystoupení (v bitvách), vše jsme se učily společně.
Foto: Michaela Černíková
|
Darda (karačejevský kůň): Tato klisna mi ukázala jak pracovat s koněm bezkonfliktně, chvíli mi to trvalo pochopit jak na ni. Ale jakmile jsem pochopila práci bez nátlaku, jen ukazovala cestu a nabízela možnosti byla fajn. Byl to jeden z prvních koní, kteří mi ukázali jak moc rozdílný výsledek udělají dva lidé. Od ní jsem se také učila jak začínat pracovat po dlouhé pauze, několikrát za těch pár let jsem ji připravovala pro druhé.
Foto: Ilka Řehoříková
|
Geitse (Fríský kůň): S Geisíkem jsem zažila mnoho krásných chvil a hodně jsem se s ním naučila. Začali jsme spolu od začátku ze země a pak to vše přenesli do sedla. Učím se s ním drezúrní práci, vedení, sedu a dalšímu. S ním jsem pochopila, že motivace, příprava a systematický výcvik je velmi důležitý. Učila jsem ho stranovou práci i jízdě bez udidla, vše dnes dokáže ukázat méně zkušenému jezdci a naučit ho to. Díky práci ze země je na lonži neskutečně spolehlivý a může jezdit i malé dítě.
Foto: Anežka Kafková
|
Lafyty (Český teplokrevník): S ní jsem se učila systematické a pravidelné práci a jak pracovat s různými problémy, křivostí i zdravotními. Bylo nutné se zamyslet nad problémem, naučit se víc o anatomii a pohybu a podle toho postupovat. S klisnou bylo třeba pracovat nejen s tělem, ale i s hlavou. Postupně jsme si začaly věřit a já ji po dlouhé době začala i jezdit.
Foto: Helen Mentbergerová
|
Niebla (Pura Raza Española): Tato klisna mě učí stále, především jemnosti, klidu, přesné komunikaci a uvolnění. Ze země jsem s ní začala drezúrní práci od obnosku po lonžování. Zdokonaluji se ve stranové práci, jemných signálech, přesnosti. Ze sedla se učím rovnováze, uvolnění a dobré ruce. S ní jsem pochopila jak doopravdy vypnout hlavu, také že bych měla být sebevědomějším člověkem.
Foto: Veronika Vydrová
|
Eragon (Arabský plnokrevník): S tímto valáškem jsme začali s řešením křivosti, rovnováhy, aktivního pohybu a uvolnění. To se neobešlo bez motivace, pochopení jemných signálů a pomůcek. Eragon je šikovný koník se kterým se dobře pracuje pokud je dobře motivovaný. Naučil mě jisté trpělivosti, jemnosti a především mi dal nové nápady při práci ze země.
Dastan (Quarter horse): Mladý koník se kterým jsme pracovali na úplných základech. Od vodění, jemného zastavení, pochopení základní práce ze země. Také na narovnání, uvolnění a pozornosti. Velkou výzvou bylo učení klidu při strouhání, kdy dvěma kovářům stál většinu času na zadních nebo kopal. Nakonec se podařilo a i od méně zkušených osob si nechá čistit kopyta, na strouhání vyžaduje trochu trpělivosti.
Foto: Kristýna Čermáková
|